Výsledky

Mikroskopická kontrola kmene

Buňky kmene Basfia succiniciproducens pod mikroskopem ukazuje obrázek 13.

Obrázek 13. Basfia succiniciproducens při kultivaci v přítomností CO₂, zvětšení 1000x, pod imerzním olejem.

Kalibrační závislosti stanovovaných látek

Pomocí naměřených hodnot byly sestaveny kalibrační přímky pro glukózu a kyselinu mléčnou, jantarovou a octovou a zjištěny směrnice a rovnice přímek, uvedených v tabulce 3.

Tab. 3 Rovnice kalibračních přímek pro utilizovaný substrát a produkty kultivace.

Látka	Rovnice kalibrační přimky
Sacharóza	y = 378297,447*x - 77154,18
Kyselina jantarová	y = 244304,953*x + 54959,46
Kyselina mléčná	y = 172541.669*x – 67,55
Kyselina octová	y = 180999,03*x – 58365,59

Stanovení závislosti produkce kyseliny jantarové na koncentraci glukózy

Cílem tohoto bodu práce bylo určit optimální koncentraci zdroje uhlíku a energie v médiu. Testována  byla média s různou počáteční koncentrací glukózy (20, 30 a 50 g l^-1). Následně se porovnávala výsledná koncentrace metabolitů, která byla detekována HPLC analýzou v produkčním médiu. Ze získaných dat byla sestavena závislost koncentrace metabolitů na koncentraci glukózy, což je zobrazeno na obrázku 14.

Obrázek 14. Závislost koncentrace metabolitů na počáteční koncentraci substrátu v médiu při kultivaci v baňkách, včetně zobrazení směrodatné odchylky; graf ukazuje srovnání produkce kyseliny jantarové za použití kultivačních médií s různou počáteční koncentrací zdroje uhlíku

Ukázalo se, že v testovaných koncentracích glukózy v médiu na počátku kultivace byla Basfia succiniciproducens schopna růstu i produkce, žádná z použitých koncentrací nebyla inhibiční. S rostoucí koncentrací substrátu v médiu rostla i produkce organických kyselin.

Dále dle kapitoly 3.7 byl stanoven výtěžek odpovídajících kyselin, výsledky výpočtu jsou zobrazené v tabulce 4.

Tab. 4 Výsledky stanovení výtěžnosti pro jednotlivé kyseliny a jejich sumu.

Koncentrace glukózy v médiu	Výtěžnost tvorby kyseliny jantarové, %	Výtěžnost tvorby kyseliny mléčné, %	Výtěžnost tvorby kyseliny octové, %	Celková výtěžnost kyselin, %
20 g/l  glukózy	33,37	13,80	16,73	63,90
30 g/l  glukózy	29,77	16,31	11,60	57,69
50 g/l  glukózy	26,64	18,24	8,58	53,46

 Stanovení závislosti produkce kyseliny jantarové na koncentrací MgCO₃

Pro kultivaci byla použita média o různých koncentracích MgCO₃ (5, 10 a 15 g l^-1).Cílem tohoto pokusu bylo určit optimální koncentraci MgCO₃ v médiu. Připravené vzorky po kultivaci byly analyzovány HPLC metodou. Pomocí kalibračních křivek byly vypočteny koncentrace odpovídajících kyselin a glukózy v médiu. Ze získaných dat byla sestavena závislost koncentrace metabolitů na koncentraci MgCO₃, což je zobrazeno na obrázku 15.

Obrázek 15. Graf závislosti koncentrace metabolitů na koncentraci MgCO₃ při kultivaci v baňkách_, včetně zobrazení směrodatné odchylky; graf ukazuje srovnání produkce kyseliny jantarové při použití kultivačních médií s různou počáteční koncentrací uhličitanu hořečnatého.

Po tomto experimentu byla jako nejlepší varianta vybrána koncentrace MgCO₃ 15 g l^-1.

Dále, dle popisu v kapitole 3.7, byl stanoven výtěžek odpovídajících kyselin, výsledky výpočtu jsou zobrazené v tabulce 5.

Tab. 5 Výsledky stanovení výtěžnosti pro jednotlivé kyseliny a jejich součet.

Koncentrace MgCO3 v médiu	Výtěžnost tvorby kyseliny jantarové, %	Výtěžnost tvorby kyseliny mléčné, %	Výtěžnost tvorby kyseliny octové, %	Celková výtěžnost kyselin, %
5 g/l MgCO3	18,94	28,89	5,53	53,36
10 g/l MgCO3	21,04	29,74	5,32	56,10
15 g/l MgCO3	26,58	28,61	5,91	61,11