A. succinogenes byl původně izolován z hovězího bachoru a patří do čeledi Pasteurellaceae (na základě jeho 16S rRNA sekvenční analýzy). Fenotypová analýza ukázala, že tento organismus je fakultativně-anaerobní, nepohyblivý, gram-negativní, morfologicky tyčinkovitého tvaru či vláknitý. A. succinogenes vykazuje výraznou schopnost produkovat poměrně velké množství kyseliny jantarové ze široké škály zdrojů uhlíku, jako jsou arabinóza, celobióza, fruktóza, galaktóza, glukóza, laktóza, maltóza, mannitol, sorbitol, mannóza, sacharóza, xylóza nebo salicin za anaerobních podmínek. A. succinogenesje osmofilní a snáší tedy dobře i poměrně vysoké koncentrace glukózy, což je výhodné pro fermentaci (Song a kol., 2006).
A. succinogenes 130Z a jeho cíleně modifikované kmeny (FZ 6, 9, 21, 45 a 53) jsou schopny produkovat velké množství kyseliny jantarové. Např. kmen 130Z produkoval 66,4 g l-1kyseliny jantarové za použití 98,3 g l-1 glukózy po 84 hodinách fermentace. Vsádková fermentace byla provedena v 1 l fermentoru s 15 g l-1kvasničného extraktu a kukuřičného výluhu. Do fermentoru byl přidán před sterilací MgCO3 za účelem neutralizace vznikajících kyselin v průběhu fermentace. Koncentrace vedlejších produktů, konkrétně kyseliny octové, mravenčí, propionové a kyseliny pyrohroznové, byly detekovány v hodnotách 12,0; 8,7; 2,5 a 4,3 g l-1. Jako vedlejší produkty je produkován dále také ethanol a kyselina mléčná. S ohledem na náklady na separaci a purifikaci kyseliny jantarové z fermentačního média obsahující směs kyselin, by tvorba vedlejších produktů měla být minimalizována nebo ideálně zcela eliminována metodami metabolického inženýrství a optimalizací fermentačního procesu (Song a kol., 2006).
Pomocí genové modifikace kmene A. succinogenes bylo dosaženo koncentrace kyseliny jantarové 106 g l-1 a produktivity 1,36 g l-1 h-1(Carvalho a kol., 2013).
Комментариев нет:
Отправить комментарий