Manheimia succiniciproducens

Anaerobiospirillum succiniciporoducens

A. succiniciproducens byl izolován ze psa rasy beagle. Kmen je schopný produkce kyseliny jantarové a octové jako hlavních fermentačních produktů za přísně anaerobních podmínek. Bakterie patří taxonomicky do čeledi Succinivibrionaceaea je striktně anaerobní, pohyblivá, a Gram-negativní. Stejně jako A.succinogenes a M.succiniciproducens, využívá také PEP karboxylační cestu pro tvorbu kyseliny jantarové. Předchozí studie ukázaly, že A. succiniciproducens efektivně využívá jako zdroj uhlíku glukózu, glycerol, sacharózu, maltózu, laktózu a fruktózu. Použití glycerolu vede ke zvýšení konečného výtěžku kyseliny jantarové (133 % , mol/mol) a mnohem vyššímu poměru kyseliny jantarové ke kyselině octové, než při využití glukózy. S tímto kmenem byla také testována ekonomicky výhodná výroby kyseliny jantarové s využitím hydrolyzátu dřeva, hydrolyzátu syrovátky a kukuřičného výluhu (Song a kol., 2006).

Manheimia succiniciproducens

Kmen M.succiniciproducens MBEL55E byl izolován z bachorové tekutiny. Fenotypové a fylogenetické studie naznačují, že M. succiniciproducensje fakultativně anaerobní, mezofilní, nepohyblivá, kapnofílní a Gram-negativní bakterie. Je schopna produkovat kyselinu jantarovou ze široké škály zdrojů uhlíku: pentóz (xylóza), hexóz (glukóza, fruktóza) a disacharidů (laktóza, maltóza, sacharóza) (Lee a kol., 2010). Vedlejšími produkty fermentace je kyselina octová a mravenčí. Ekonomicky efektivní produkce kyseliny jantarové je možné dosáhnout fermentací pomocí M. succiniciproducens za použití média na bázi syrovátky, obsahující kukuřičný výluh namísto kvasničného extraktu. M. succiniciproducens efektivně využívá xylózu, což umožňuje také použití hydrolyzátu dřeva. Tyto vlastnosti by mohli vést ke značnému snížení nákladů na suroviny použité pro fermentaci (Song a kol., 2006).

M. succiniciproducens je schopna velmi efektivní utilizace sacharózy s poměrně vysokou produktivitou (11,18 ± 0,31 mmol g^-1 l^-1). V současnosti existuje velké množství geneticky modifikovaných kmenů M. succiniciproducenss optimalizovanými vlastnostmi pro maximální produkci cílové látky a eliminaci produkce vedlejších produktů (Lee a kol., 2010). Porovnání schopnosti produkce produkce kyseliny jantarové u divokého kmene a mutantního kmene LPK7 (ldhA, pflB, a pta-ackA) v průběhu vsádkové kultivace za anaerobních podmínek v CO₂ atmosféře je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1. Porovnání výsledků fermentace divokého kmene M. succiniciproducens MBEL55Ea geneticky modifikovaného kmene LPK7(Upraveno podle Song a kol., 2007).

	MBEL55E	LPK7
Počáteční koncentrace glukózy, g l-1	18	17,6
Konečná koncentrace biomasy, g l-1	3,3	1,6
Koncentrace kyseliny jantarové, g l-1	8,18	13,64
Výtěžek kyseliny jantarové, g l-1	0,489	0,775
Celková produktivita kyseliny jantarové, g l-1h-1	1,26	0,97